Statutární město Ostrava vyhlásilo v rámci projektu Bezpečnější Ostrava čtvrtý ročník Soutěže o nejbezpečnější supermarket.

Soutěž o nejbezpečnější supermarket 

Statistika ukazuje, že zhruba jedna třetina všech kapesních krádeží je páchána právě v nákupních centrech a obchodních galeriích - a také na přilehlých parkovištích, na kterých jsou auta a věci v nich odložené terčem nenechavců. Pachatelům nahrává nepozornost lidí, hustý dav, otevřené kabelky. Této kriminalitě se prodejny snaží předcházet nebo na ni své zákazníky upozornit. Snahu prodejen má podpořit právě soutěž o nejbezpečnější supermarket.

Prodejny, které se do této soutěže zapojí, mají svůj kód - číslo. Je uveden na samolepce, vylepené v jejích vstupních prostorách. Zákazníci pak prodejnu, kterou považují za nejbezpečnější, mohou podpořit vyplněním anketního lístku. Ten je k dispozici v měsíčníku Ostravská radnice a na webových stránkách partnerů projektu. Pokud účastníci ankety uvedou na lístku rovněž svou adresu, budou zařazeni do slosování o dárky a prezentační materiály statutárního města Ostravy. Hlasovat je možno do 6. prosince 2010.

Slavnostní vyhlášení vítězů a předání cen se uskuteční 9. prosince 2010 v budově Radnice města Ostravy.

Vítězové soutěže v minulých letech:

• 2007: Shopping Park Avion v Ostravě - Zábřehu - vítěz soutěže o nejbezpečnější hypermarket
• 2008: Makro - vítěz ankety "Kde se cítíte bezpečně?"
• 2009: INTERSPAR v Ostravě - Porubě - vítěz soutěže o nejbezpečnější supermarket

Blíží se konec hlasování v soutěži "O nejbezpečnější supermarket 2010". Připomínáme, že pro svůj supermarket můžete hlasovat do 6.prosince na těchto stránkách, prostřednictvím webových stránek partnerů anebo anketním lístkem v listopadovém vydání novin Ostravská radnice.

Vítězné supermarkety budou oceněny na slavnostním vyhodnocení 9. prosince 2010 

Název z titulku patří preventivnímu projektu, který realizuje pracovní skupina Bezpečnější Ostrava. Policisté, strážníci Městské policie Ostrava, pracovníci Rádia Čas a studenti Střední odborné školy ochrany osob a majetku navštívili v listopadu, prosinci a lednu devět největších ostravských obchodních center. Při dvouhodinové preventivní akci nakupujícím vysvětlovali, jak se správně chovat při pobytu v obchodech, a obecně, jak se nestat obětí majetkového trestného činu. Studenti společně se strážníky křižovali parkoviště před nákupními centry a na vozidla umísťovali visačky s preventivními radami. 

Součástí této "dvouhodinovky" byla také prezentace pěti hraných příběhů s preventivní tematikou s názvem Nedávejme jim šanci..., návštěvníci měli možnost zhlédnout autentické záběry protiprávních jednání, která zachytily průmyslové kamery v nejrůznějších částech Ostravy. Tohoto preventivního počinu se aktivně zúčastňují i samotná nákupní centra. Projekt totiž provází soutěž pro návštěvníky preventivního stánku. Každý návštěvník je zařazen do slosování o hodnotné ceny, které věnovala obchodní centra.

Počet majetkových trestných činů neklesá, je proto nutné hledat jakoukoliv možnost boje s tímto protiprávním jednáním. Preventivní aktivity jsou jednou z účinných metod snížení kriminality. Zvyšují povědomí občanů o možnosti obrany před zloději, kapsáři a dalšími pachateli. Nejúčinnější, nejlevnější a nejjednodušší ochrana je nedávat pachatelům příležitost, aby nás mohli okrást. Akce navazuje na úspěšné projekty Městského ředitelství Policie ČR Společně proti kriminalitě a Vem si mě.

Před rokem zahájila Městská policie Ostrava instalace prvních nouzových tlačítek v bytech seniorů a zdravotně či tělesně hendikepovaných osob v rámci projektu Senior linka. Celkem 173 zařízení bylo postupně instalováno v bytech zájemců, kteří splnili dané podmínky - věk, zdravotní či tělesnou indispozici, osamělost. Zájem ze strany veřejnosti předčil očekávání, všechny zájemce uspokojit nelze. Dočasně je příjem dalších žádostí pozastavený, vše záleží na dalším financování. 

V průběhu roku fungování Senior linky vyjížděli strážníci 159krát k bytům, v nichž došlo k aktivaci nouzového tlačítka. Z toho se ve 29 případech jednalo o zdravotní komplikace, ve 13 případech o podezření na podvodníky, kteří se snažili dostat do bytu. Ve 2 případech bohužel strážníci už pomoci nemohli, pomoc přišla pozdě. Je pochopitelné, že značná část aktivací nouzových tlačítek nastane omylem, u starších lidí se není co divit. Raději však několik planých výjezdů než i jen jeden zanedbaný.

Senioři jsou značně důvěřiví, mají pomalejší reakce, často jsou nemocní a většinou už nejsou schopni se bránit. Řada z nich žije osamoceně, těm především nouzová tlačítka určitě patří a pomohou. Ne všichni žijí v domech s pečovatelskou službou, v domově důchodců nebo ve společné domácnosti s dalšími členy rodiny, kteří mohou v případě potřeby pomoci. Operátoři tísňových linek přijímají ročně desítky oznámení od občanů, kteří mají obavy o zdraví svých sousedů či příbuzných, kterých se nemohou dovolat. V řadě případů se nakonec prokáže, že došlo k pouhému nedorozumění, avšak naopak často to končí převozem osaměle žijící osoby do nemocnice. Záměrem projektu Senior linka je minimalizovat četnost těchto případů a umožnit osaměle žijícím seniorům a zdravotně handicapovaným lidem přivolat si pomoc, dostanou-li se do situace, kdy budou ohroženi na zdraví či životě a budou odkázáni pouze sami na sebe nebo se do bytu pokouší dostat podezřelá osoba.

Aktivace konkrétně registrovaného nouzového tlačítka je zaznamenána na pracovišti městské policie pro příjem tísňových volání. Operátor pak na místo ihned vysílá nejbližší hlídku městské policie, popř. další složku integrovaného záchranného systému (hasiče, Policii ČR, rychlou záchrannou službu). (vz)

„Neznámý pachatel v době od 9 do 9.10 hodin dne 10. 3. 2011 na ul. Českobratrská v Moravské Ostravě při nastupovaní do trolejbusu č. 108 v nestřeženém okamžiku odcizil z batohu třicetileté ženy, který měla na zádech, peněženku s osobními doklady, platební kartou a finanční hotovostí..." 

„Neznámý pachatel v době od 9 do 9.10 hodin dne 10. 3. 2011 na ul. Českobratrská v Moravské Ostravě při nastupovaní do trolejbusu č. 108 v nestřeženém okamžiku odcizil z batohu třicetileté ženy, který měla na zádech, peněženku s osobními doklady, platební kartou a finanční hotovostí..."

Podobná „hlášení" mají policisté i dopravci denně, i několikrát za den. Kapsáři vyhledávají místa, kde se pohybuje větší množství lidí, např. nákupní centra, hromadné dopravní prostředky, sportovní a kulturní akce, hrady, zámky nebo muzea. Zejména dopravní prostředky milují, velký pohyb lidí, tělo na tělo, to je pro ně to správné prostředí, jak nepozorným cestujícím sáhnout do kapes či tašek.

Zloději využívají nepozornosti lidí a nedbalého zacházení s majetkem a osobními doklady. Samotná krádež bývá blesková, předem pečlivě nacvičená akce. Kapsáři kradou tak dokonale a nepozorovaně, že okradený se o chybějících dokladech či peněžence dozví často až mnohem později a na zcela jiném místě, než ke krádeži došlo. O pachateli a jeho popisu nemá obvykle ani potuchy. Jak se tedy chovat, abyste se nestali obětí kapesních zlodějů? Muži, vše důležité noste v náprsních, popř. uzavíratelných kapsách, nikoli v zadních kapsách u kalhot. Ženy, nenechávejte peněženku a jiné cennosti v taškách a kabelkách nahoře, mějte tašky uzavřené a u těla tak, ať na ně vidíte. Nenoste své osobní doklady v peněžence. Nenoste u sebe větší finanční hotovost, využívejte možnosti bezhotovostního platebního styku. Čtyřmístné identifikační číslo platební karty (PIN) mějte zásadně odděleně od samotné karty. V případě krádeže platební karty okamžitě volejte pobočku banky, krádež oznamte a kartu zablokujte. Tašky či batohy, kde máte peníze nebo jiné cennosti, nenoste na zádech, kam nevidíte. Někteří kapsáři maskují svou rychlou ruku bundou, kterou přes ni mají přehozenou.

Všechny případy krádeží v prostředcích městské hromadné dopravy jsou si podobné, protože mají společného jmenovatele. Tím je neopatrnost a nezodpovědnost cestujících. Případy se každodenně opakují a cestující jsou stále nepoučitelní! Za své osobní věci si však odpovídají lidé sami a svou nedbalostí doslova zloděje vybízejí ke krádeži. Okradeným jakoby nezáleželo na penězích, tak klidně se nechají okrást. Peníze pak musejí vydat také při pořizování nových dokladů, přesto stále jednají nezodpovědně. Chraňte svůj majetek a neživte zloděje! (ps)

Dne 6.7.2011 odvysílala TV Fabex prezentaci projektu Bezpečnější Ostrava a současně pozvánku na červencový "Kurz pro veřejnost".  

Spot je ke shlédnutí zde:

• http://www.tvova.cz/mestske-obvody/magistrat-mesta-ostravy/stranka-1.html

Seznamte se s analýzou majetkové trestné činnosti za první pololetí roku 2011 z pohledu Policie České republiky.

V období leden až červen roku 2011 bylo spácháno 6404 majetkových trestných činů což je 72,21% z celkové kriminality za toto období v Ostravě. Při srovnání se stejným obdobím roku 2010 zaznamenáváme meziroční pokles v roce 2011 o 8,21%.

Majetkovou trestnou činnost lze rozdělit na krádeže prosté, krádeže vloupáním a na ostatní majetkovou trestnou činnost. Podíl takto rozdělených kategorií majetkové kriminality na celkové zjištěné majetkové kriminalitě je znázorněn následujícím grafem.Nejvíce se na majetkové trestné činnosti podílí 67,82% krádeže prosté 4343 tr. činů. U krádeží prostých sledujeme meziroční pokles o 11,11% .

Nejčastějším trestným činem u krádeží prostých je krádež věcí z automobilu (1625 tr. činů), následují krádeže na osobách (695 tr. činů).

Krádeže vloupáním 1468 tr. činů se podílí na majetkové trestné činnosti 22,92% a také u tohoto druhu majetkové trestné činnosti sledujeme meziroční pokles o 5,17%.

Nejčastějším trestným činem u krádeží vloupáním jsou krádeže vloupáním do jiných objektů (1006 tr. činů), následují krádeže vloupáním do obchodů (161 tr. činů) a do bytů (125 tr. činů).

593 ostatních majetkových trestných činů se na majetkové trestné činnosti podílí 9,26%.Zde naopak sledujeme meziroční nárůst o 9,21% oproti stejnému období roku 2010.

Nejčastějším trestným činem u ostatních majetkových trestných činů je především poškozování cizí věci (409 tr. činů) a podvod (129 tr. činů).

Na objasněné majetkové kriminalitě se významně podíleli recidivisté, kteří se dopustili 92,16 % spáchaných majetkových trestných činů. Pachatelé do 17 let věku byli zjištěni v 7,84 % případů.

Celkově je u majetkové trestné činnosti za období leden až červen tohoto roku zaznamenán v Ostravě meziroční pokles oproti stejnému období roku 2010 a to o 573 trestných činů, tedy o 8,21%.

por. Ing. Tomáš Vlačiha

komisař MŘP Ostrava

Tak zní název tradičního preventivního projektu ostravských policistů a městských strážníků v rámci projektu Bezpečnější Ostrava. 

Projekt Bezpečnější nakupování a parkování spočívá ve spolupráci Policie České republiky, Městské policie Ostrava a ostravských obchodních center. Má za úkol upozornit návštěvníky hypermarketů na neklesající počet majetkových trestných činů.

Občanům radíme, jak se chovat bezpečně, jak si dávat pozor na své věci, na které jsou zodpovědní. Pouštíme jim také hrané příběhy s preventivní tématikou, ale také autentické záběry s průmyslových kamer, zachycující reálné krádeže věcí z nákupního vozíku a z vozidel zaparkovaných na přilehlých parkovištích. Od občanů přijímáme nejrůznější podněty či poznatky o trestné činnosti a odpovídáme na nejrůznější dotazy.

V každém obchodním centru strávíme dvě hodiny. Součástí každé akce je také soutěž o ceny, které věnuje vedení obchodu. Na konci každé akce jsou z řad návštěvníků, kteří se v našem „stánku" zastaví, vylosováni tři výherci.

V roce 2012 jsme navštívili:

• Interspar Ostrava Dubina
• Interspar Ostrava Poruba
• Obchodní centrum Laso
• Obchodní centrum Galerie Poruba
• Makro
• Obchodní centrum Karolína
• Forum Nová Karolina
• Hypermarket Albert, Rudná
• Hypermarket Glubus

Policie ČR, městské ředitelství policie Ostrava.