Dozvíte se, co znamená
- hoax, fake news
- internetové seznamky, dating
- kyberkriminalita (počítačová, internetová kriminalita, kybernalita)
- kyberprostor
- kyberšikana (body shaming, flaming, happy slaping, kybergrooming, kyberharašení, kyberstalking, prank, sexting, vyloučení ze skupiny)
- nebezpečné výzvy, rizikové výzvy (challenges)
- netiketa (Netiquette)
- Omegle
- TikTok (dříve Musical.ly)
- škodlivý software (malware)
- závislost na informačních technologiích, závislost na internetu
- kde hledat pomoc a další informace při potížích v kybersvětě
Hoax, fake news
Falešné, poplašné zprávy, kanadské žerty, podvody, [:houks:], [:fejknjůs:] patří mezi tzv. spam (nevyžádaná pošta, řetězové e-maily). Zpráva obvykle varuje před neexistujícím nebezpečím a obsahuje i výzvu k dalšímu šíření a rozesílání. Hoax spolehlivě působí na city s cílem vyvolat obavy, často je doprovázen silně citově zabarvenými obrázky. Jedná se o smyšlené prosby o pomoc, smyšlená varování, fámy, různé rady zejména z oblasti zdraví, tzv. městské legendy (urban legends), nabídky snadných zisků a pyramidy, petice a výzvy.
Internetové seznamky, dating
Internetové portály, kde si lidé zakládají účty (profil) a vyhledávají zde životní partnery, přátele nebo krátkodobé vztahy pro sexuální aktivity. Rizikem jsou osobní údaje a fotografie, které člověk do seznamky vkládá. Při propojení aplikace se sociálními sítěmi (Facebook, Instagram, Twitter) seznamka sdílí i informace z těchto sítí, což si uživatel ani nemusí uvědomit. Aplikace Tinder sleduje i polohu svých uživatelů. Rizikem jsou také neověřené a falešné profily a částečná anonymita, která posunuje hranice chování.
Rizikem je také automatické prodlužování členství placených seznamek, které může přijít až na několik tisíc.
Kyberkriminalita (počítačová, internetová kriminalita, kybernalita)
Trestné činy zaměřené proti počítačům nebo páchané prostřednictvím počítače. Nejedná se o nový typ kriminality, ale o nové způsoby páchání už známých trestných činů – podvod, zpronevěra, padělání, msta a pomluvy, nepravdivá varování – hoax, porušování autorských práv (warez), neoprávněné vniknutí do systému (prolomení nebo zneužití přihlašovacích údajů, skryté počítačové programy, které přebírají kontrolu nad síťovou komunikací), bankovní krádeže (phishing [:pišing:], pharming, spoofing, vishing). Útočníci vyhodnocují, co a jak oběť sdílí a podle toho si ji tipují.
Kyberprostor
Virtuální počítačový svět, elektronický prostor, rozsáhlá počítačová síť, tvoří základ online komunikace.
Kyberšikana (kybernetická šikana, počítačová šikana či cyberbullying)
Záměrné agresivní poškozování jiné osoby prostřednictvím elektronických médií. Zahrnuje ubližování, ztrapňování, ponižování, zesměšňování, ohrožování, napadání jiné osoby formou zpráv nebo zveřejňování citlivých (choulostivých) nebo hanlivých fotografií a informací na sociálních sítích, vylučování ze skupin, bránění v zapojení se do skupin apod. Kyberšikana může být způsobena také neúmyslně, například když se nevhodný žert vymkne kontrole. Charakteristické je opakované chování a nepoměr sil mezi agresorem a obětí, často se jedná o skupinu útočníků nebo se útočníci postupně přidávají. Aktéry kybaršikany jsou oběť (často děti a mladiství, kolegové v práci, učitelé), agresor – útočník, pronásledovatel, predátor (často skupina lidí) a přihlížející. Publikum hraje důležitou roli – přihlížející, kteří zasáhnou nebo naopak nezasáhnou proti agresorovi nebo agresivní chování sami dál rozvíjejí a podporují. Následky mohou být velmi vážné, některé případy končí sebevraždou oběti.
Formy kyberšikany:
Body shaming – zesměšňování fyzického vzhledu člověka. Může vypadat například takto.
Flaming – nepřátelské chování ve virtuálním světě, výrazně vyhrocená, agresivní diskuze. Někteří lidé takové diskuze záměrně vyvolávají vkládáním urážlivých, kontroverzních příspěvků. Slovní napadání ve virtuálním světě je 4x častější než v reálném životě (lidé si dovolí něco, co by si v reálném světě nedovolili).
Happy Slapping – agresor si vybere oběť, fyzicky ji napadne (zfackuje) a nahrává to na mobilní telefon, následně nahrávku zveřejní na internetu. V některých případech dochází i k závažnějším útokům nebo svlékání oběti.
Kybergrooming – manipulace v kyberprostoru s cílem přimět oběť k osobní schůzce. Agresor se obvykle vydává za někoho jiného, postupně v ní buduje důvěru (týdny i měsíce) a přinutí ji k osobní schůzce s cílem oběť zneužít nebo využít, vystavit násilí. Ohroženy jsou především děti.
Kybergrooming z pohledu trestního práva.
Kyberharašení – opakované zasílání zpráv („bombardování“), které jsou oběti nepříjemné. Může se jednat o pokračování vzájemné konverzace, ve které agresor pokračuje i přes nesouhlas oběti.
Kyberstalking – opakované a stupňované pronásledování pomocí sms, emailu, telefonu (i opakované prozvánění, „omyly“, ticho po zvednutí hovoru), sociálních sítí a jiné online komunikace (Skype, Zoom, MS Teams apod.). Většinou oběť pronásledovatele zná (bývalý milenec/milenka, kamarád/ka, partner/ka apod.), může se však jednat i o neznámého útočníka, který si oběť vybral náhodně na internetu. Stalking je trestný čin.
Prank – zlomyslný žert, který obvykle způsobuje, že oběť zažívá rozpaky, zmatenost, zmatek nebo nepohodlí. Často je cílem „nachytat“ jiné osoby, natočit je přitom na video a pobavit tak publikum.
Sexting – zasílání textů, fotografií a videí se sexuální tematikou prostřednictvím elektronických médií, oběť nad těmito materiály ztrácí kontrolu a mohou být použity například k vydírání nebo šikanování. V případě, že je oběť mladší 18 let, dopouští se útočník trestného jednání šíření dětské pornografie.
Vyloučení (ostrakizace) – vyloučení/vylučování oběti ze skupiny, do které by chtěla patřit. Oběť cítí bolest a frustraci z nenaplnění potřeby někam patřit.
Nebezpečné výzvy, rizikové výzvy (challenges)
Výzvy k nebezpečnému chování, plnění nebezpečných úkolů, „hecování“ šířící se v internetovém prostředí. Zapojení se do výzvy může způsobit vážnou zdravotní újmu. Nejznámějšími výzvami jsou Modrá velryba a MOMO.
Copycat efekt – napodobování kriminálního nebo sebepoškozujícího, sebevražedného chování zobrazovaného v médiích a sociálních médiích.
Netiketa (Netiquette)
Etická (morální) pravidla slušného chování na internetu. Odpovídají pravidlům slušného chování v reálném světě. Upravuje komunikaci mezi dvěma uživateli internetu (e-mail, zprávy) i mezi jedním uživatelem a skupinou (hromadné e-maily, média, internetové diskuze, chaty).
Omegle
Omegle je webová aplikace pro chatování nebo videohovory. Nebezpečí zejména pro děti je v tom, že se zde setkávají s neznámými lidmi a zcela nevhodným obsahem. V případě obtěžování je obtížné útočníka dohledat.
TikTok (dříve Musical.ly)
TikTok je aplikace (služba) zaměřená na sdílení krátkých videí. Patří mezi 6 nejstahovanějších aplikací světa a používají ji zejména děti. Problematický je častý únik videí, která obsahují agresivní komentáře a sexuální obsah, zejména videa dětí, které obsahují obnažené části těla. Děti se tak mohou snadno stát obětí útočníka. Prostřednictvím aplikace se také šíří nebezpečné výzvy.
Útočník používá několik desítek falešných účtů, kterými pak lajkuje, komentuje příspěvky oběti. Tuto svou aktivitu potom používá jako argumentaci oběti, že o její příspěvky je zájem.
Škodlivý software (malware)
Počítačový program nebo část programového kódu vytvořený za účelem napadení – vniknutí do systému (jeho infikování) se záměrem jej poškodit, ovládnout, odcizit data, sledovat uživatele apod. Pod malware spadají počítačové viry, červi, trojské koně, spyware, adware, rootkity, keyloggery, ransomware atd.
Počítačový červ je druhem viru, ale šíří se prostřednictvím počítačových služeb, své kopie je schopen spustit na dálku.
Počítačové viry, červi (worm), trojské koně (trojan)
Jsou to škodlivé programy nebo část programového kódu, které se spustí bez vědomí uživatele.
Počítačový vir přebírá kontrolu nad počítačovým systémem nebo jeho částí a poškodí jej (např. smaže soubory). Šíří se prostřednictvím jiných spustitelných souborů (.exe, .com, .sys, .doc, .xls) nebo samospustitelných příloh e-mailu.
Ransomware je škodlivý program, který se používá pro vydírání obětí. Po úspěšném infikování zařízení blokuje přístup k zařízení nebo šifruje data na disku a za obnovení původního stavu útočníci požadují finanční úhradu („výpalné“, „výkupné“).
Trojský kůň je škodlivý kód uložený v nenápadném počítačovém programu (hra, spořič obrazovky nebo program na vyčištění počítače).
Závislost na informačních technologiích, závislost na internetu
Závislost na informačních technologiích (počítačích, mobilech, počítačových hrách) se projevuje stejně jako jiné závislosti – ztrátou kontroly nad situací. Nepřekonatelným nutkáním hrát nebo být na internetu, podřizováním každodenního života této touze (např. zkracování spánku, nahrazování jiných činností hraním na počítači apod.), používání technologie, aby zapomněl na každodenní problémy, omezováním nebo ztrátou mezilidských vztahů, zájmů, narůstáním konfliktů s okolím. Objevují se abstinenční příznaky (nervozita, podrážděnost, třes, nadměrné pocení).
Netolismus – závislost na virtuálních drogách (počítačové hry, sociální sítě, chaty, virální videa, televize, online nakupování).
Nomofobie – strach, že nebudu moci používat mobilní telefon.
Syndrom FoMO – nutkání mít neustále přehled, co se děje, snaha kontrolovat prostředí sociálních sítí, být neustále online. Zdroje: Wikipedia, E-Bezpečí, Nebuď oběť, Policie ČR
Zdroje: Wikipedia, E-Bezpečí, Nebuď oběť, Policie ČR