12/06/2024

Mezi předky a potomky je vzájemná vyživovací povinnost, stejně jako mezi manželi. Výživné tedy představuje peníze, kterými má rodič/manžel povinnost přispívat na potřeby svého dítěte / druhého manžela, pokud nejsou schopni se živit sami.

Za dlužné výživné se označuje jakákoli měsíční splátka rozsudkem stanoveného výživného, která nebyla uhrazena. Po uplynutí doby splatnosti výživného se tedy jeho příjemce může obrátit na exekutora či soud a zahájit vymáhání výživného.

V článku se dozvíte:

Co mám dělat?

Jak postupovat, když vám rodič dítěte dluží výživné

Nejprve je vhodné kontaktovat povinného rodiče s upomínkou neuhrazeného výživného. Mohlo dojít k pochybení nebo opomenutí.

Pokud však neplacení výživného trvá delší dobu, je vhodné začít situaci řešit. Navíc po 3 letech může dojít k promlčení výživného, čímž se výrazně snižuje šance na uhrazení dlužné částky (výživné splatné do konce roku 2013 má promlčecí lhůtu 10 let, výživné od roku 2014 má promlčecí lhůtu 3 roky).

V případě, kdy nebyla ani část stanoveného výživného uhrazena 4 a více měsíců, dochází zároveň ke spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákona), a to i v případě „pouhé“ nedbalosti. Pachateli hrozí až tříletý trest odnětí svobody. Potrestání je možné předejít, pokud povinný do vynesení rozhodnutí trestního soudu dlužné výživné uhradí (§ 197 trestního zákona).

V takové situaci se můžete obrátit i na policii a podat trestní oznámení. To můžete podávat opakovaně, tedy vždy, když po 4 měsících dojde ke spáchání nového trestného činu. Zvyšují se tím šance na potrestání dlužníka.

Vždy je ovšem třeba počítat s tím, že trestní oznámení samotný dluh na výživném nevyřeší. Řeší pouze potrestání za neplnění povinnosti. Je potřeba současně zahájit i exekuční vymáhání výživného, případně zažádat o soudní výkon rozhodnutí.

Ať už se rozhodne klient obrátit na exekutora, soud, který o výživném rozhodoval, nebo na policii, vždy je potřeba mít k dispozici soudní rozsudek určující výši a splatnost výživného. Bez něj nemůže být řešeno vymáhání výživného ani trestní oznámení. Pokud rozhodnutí soudu neexistuje (výživné bylo placeno na základě mimosoudní domluvy), je potřeba nejdříve podat návrh soudu podle místa bydliště dítěte, aby o výživném rozhodl. Pomoct vám mohou na oddělení sociálně-právní ochrany dětí v místě trvalého bydliště dítěte (kontakty v Ostravě najdete zde) nebo v poradnách uvedených v seznamu níže.

Náhradní výživné

Pro nárok na sociální dávku od státu – náhradní výživné – je potřeba splnit tři základní podmínky:

  • ten, kdo má platit výživné (povinný rodič), ho neplatí vůbec nebo jenom částečně
  • oprávněná osoba už po něm vymáhá výživné v exekuci nebo prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí
  • dítě musí mít trvalý pobyt na území České republiky – určité výjimky stanoví § 2 zákona o náhradním výživném

Nárok má nezaopatřené dítě.

O náhradní výživné žádá oprávněná osoba, tedy nezaopatřené dítě. Pokud je dítě nezletilé, zastupuje ho rodič nebo jiná osoba, které má být výživné podle rozhodnutí soudu placeno (příjemce výživného).

Žádost se podává na krajské pobočce Úřadu práce ČR na předepsaném formuláři.

Jak vysoké je náhradní výživné a jak dlouho ho stát platí?

Jde o rozdíl mezi soudem určeným výživným a částkou, kterou povinný rodič zaplatil. Maximální výše dávky od státu je 3 000 Kč měsíčně. Náhradní výživné se vždy stanoví na čtyři měsíce dopředu z průměrných částek za předcházející čtyři kalendářní měsíce.

Změna: od 1. 11. 2023 došlo k prodloužení počtu výplat náhradního výživného z 24 na 48. Lidem, kterým bylo vyplácení zastaveno po 24. výplatě, bude náhradní výživné doplaceno, pokud doloží trvání nároku (doklady o ne/přijatém výživném) do konce listopadu 2023 (nepodávají novou žádost).

Nárok na dávku zanikne poté, kdy oprávněná osoba přestane splňovat podmínky pro její přiznání. Nejpozději zanikne buď skončením nezaopatřenosti dítěte, nebo po 48 výplatách náhradního výživného. I kdyby tedy oprávněná osoba dál splňovala podmínky, bude dostávat náhradní výživné maximálně za 48x (při poskytování nepřetržitě i přerušovaně).

Doporučujeme situaci řešit s odborníky v poradnách uvedených v seznamu níže.

Detailní informace o náhradním výživném i potřebné formuláře najdete na stránkách Úřadu práce ČR.

Na koho se obrátit?

Úřad práce, kontaktní pracoviště Ostrava

Poradny v Ostravě 

Sociálně-dluhová poradna
Diecézní charita ostravsko-opavská

A: Puchmajerova 10, Moravská Ostrava (blízko Masarykova nám.)
T: 596 128 309, 731 625 872, bezplatná linka 800 400 214

A: Betonářská 790/12, Muglinov (Vesnička soužití)
T: 739 552 307

A: Plzeňská 2617/6, Zábřeh
T: 739 552 307

A: Holvekova 204/44, Kunčičky
T: 731 625 872

E: poradna@dchoo.charita.cz

E: poradna@dchoo.charita.cz

Poradna Charity Ostrava
Charita Ostrava

A: Jeremenkova 8, Vítkovice
T: 599 526 906, 731 625 767
E: poradna@ostrava.charita.cz

Poradna sv. Alexandra
Charita sv. Alexandra

A: Františka Formana 251/13, Dubina
T: 596 611 207, 731 625 840
E: poradna@alexandr.charita.cz

OBČANSKÁ PORADNA Ostrava
Slezská diakonie

A: Štramberská 47, Mariánské Hory a Hulváky (ředitelství Vítkovic)
T: 734 645 275
E: obcan.ov@slezskadiakonie.cz

Občanská poradna SPOLEČNĚ-JEKHETANE
SPOLEČNĚ-JEKHETANE, o.p.s.

A: U Tiskárny 3, Přívoz (blízko hlavního nádraží)
T: 596 113 890, 602 248 693

A: Dělnická 20, Poruba
T: 591 124 979, 778 059 313

E: poradna@jekhetane.cz

Sociálně právní poradna
Vzájemné soužití o.p.s.

A: Bieblova 8, Moravská Ostrava (blízko Dolu Jindřich)
T: 596 128 401, 596 128 402, 777 760 197
E: poradna@vzajemnesouziti.cz