Exekuce je vynucení uložené povinnosti v případě, že nebyla dobrovolně splněna. Nejčastěji je touto povinností zaplacení nějaké finanční částky, existují ale i jiné vynutitelné povinnosti jako například vyklidit byt, vydat věc aj. Exekuci je možné zahájit pouze na základě vykonatelného rozhodnutí soudu, orgánu státní správy (platební výměr, výkaz nedoplatků na daních, sociálním nebo zdravotním pojištění, blokové pokuty, rozhodnutí vydaná Českým telekomunikačním úřadem apod.), rozhodčího nálezu, notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti nebo uznání dluhu (např. při jízdě načerno). Nestačí tedy pouze existence samotného dluhu, musí existovat i veřejná listina, dokládající existenci dluhu – tzv. exekuční titul.
Exekuci může provádět soud, exekutor nebo úřady. Pravidla exekučního řízení jsou upravena právními předpisy.
V článku se dozvíte:
- kdo je exekutor
- jaké druhy exekucí u nás existují
- jestli vám může exekutor zabavit celá příjem (nezabavitelná částka)
- jak probíhá exekuce, když máte více příjmů najednou
- co jsou přednostní a nepřednostní pohledávky a co to pro vás znamená
- co je nezabavitelná částka a co to pro vás znamená a jak to vypadá, když máte více exekucí
- jaké příjmy může exekutor zabavit
- jaké dávky exekutor může zabavit
- co se stane, když exekutor přijde do vaší domácnosti
- co dělat, když exekutor zabaví majetek, který není dlužníka
- jestli vás ochrání trvalé bydliště na adrese úřadu před exekucí
- kde hledat pomoc, když si nevíte rady (bezplatné poradenství)
Exekutor (neboli soudní exekutor) je fyzická osoba, kterou stát pověřil exekutorským úřadem (podobně jako je to například u notářů). Musí mít právnické vzdělání, odpovídající praxi a musí být jmenován do exekutorského úřadu ministrem spravedlnosti. Všichni exekutoři jsou povinně sdruženi v Exekutorské komoře ČR. K tomuto profesnímu sdružení lze podat stížnost na jednání exekutora. Více informací o exekutorech a jejich činnosti najdete na stránkách exekutorské komory.
Exekutor může provést:
- exekuci příjmu (dle § 276–302 občanského soudního řádu – OSŘ) – vždy musí dlužníkovi zůstat nezabavitelná částka
- exekuci na majetek (dle § 265–276b OSŘ) – zákonem je definován okruh předmětů, které exekutor nesmí zabavit. Patří sem věci, které dlužník potřebuje k výkonu zaměstnání (podnikání), běžné vybavení domácnosti, peníze v hotovosti do výše dvojnásobku životního minima, zdravotní pomůcky nebo předměty, jejichž zabavení by bylo v rozporu s dobrými mravy
- exekuci na účet v bance (dle § 260b OSŘ) – banka dlužníkovi musí umožnit výběr částky ve výši trojnásobku životního minima (pokud je na účtu dost peněz), pouze ale jednou za dobu exekuce. Životní minimum je v roce 2021 ve výši 3 860 Kč. Dlužník má tedy nárok na 11 580 Kč.
- pozastavení platnosti řidičského oprávnění (dle § 71a exekučního řádu) – to lze pouze v případě exekuce z důvodu vymáhání výživného na dítě
- další způsoby – vyklizení bytu nebo jiné nemovitosti (dluhy na nájmu), přikázání pohledávky, zřízení exekutorského zástavního práva a jiné.
Bojíte se, že kvůli exekuci přijdete o všechny svoje peníze? Nezabavitelná částka, zablokování účtu
Srážky ze mzdy a jiných příjmů, jako jsou např. mateřská, rodičovský příspěvek, důchod a některé sociální dávky, patří mezi nejčastější způsoby provedení exekuce. Exekucí tedy mohou být zabaveny, ale dlužníkovi vždy musí zůstat tzv. nezabavitelná částka.
Problém nastává, pokud dlužníkovi dávky nebo výplata chodí na bankovní účet. Může se totiž stát, že současně bude provedena exekuce účtu a dlužníkovi bude zabavena i nezabavitelná částka nebo sociální dávky, které jinak exekvovat nelze. Tuto situaci řeší tzv. chráněný účet, který si dlužník po zahájení exekuce může nechat zřídit ve své bance. Podrobné informace a návod najdete zde na stránce České národní banky.
Souběh příjmů
V případě, že dlužník má více příjmů (např. z několika zaměstnání, souběh příjmu a důchodu, souběh příjmu a sociálních dávek apod.) je možné, aby exekučními srážkami byly postiženy všechny příjmy, jsou-li ve výši nad nezabavitelnou částkou.
V takovém případě soud nebo exekutor určují, u kterého zaměstnavatele budou prováděny srážky, nebo v jakém rozsahu a pořadí mají být srážky provedeny u jednotlivých zaměstnavatelů. Při výpočtu exekuce se ale nezabavitelná částka uplatní pouze jednou.
Jsou 2 možnosti:
- Nezabavitelná částka se uplatní u jednoho zaměstnavatele – například u toho, kde má dlužník nejvyšší příjem. U dalších plátců se už neuplatňuje a příjem se zabavuje celý.
- Nezabavitelná částka se uplatní u každého plátce částečně – dlužník dostane od každého zaměstnavatele jeden díl nezabavitelné částky. O tom, jak mají být provedeny srážky, ale rozhoduje soud (exekutor).
Exekutor informuje každého zaměstnavatele dlužníka, jak má postupovat. Změnou zaměstnavatele se exekuci nevyhnete – jakmile vás zaměstnavatel přihlásí ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění, exekutor se ihned dozví, kde pracujete a sám se ozve.
Přednostní a nepřednostní pohledávka
Při exekuci příjmu je pro dlužníka podstatné, jestli se jedná o přednostní nebo nepřednostní pohledávku, protože u přednostní exekutor sráží z příjmu více peněz.
Přednostní pohledávka – přednostní pohledávky jsou stanoveny zákonem (§ 279 občanského soudního řádu) a jedná se například o pohledávky výživného, náhrady škod způsobené ublížením na zdraví či úmyslnými trestnými činy, pohledávky daní a poplatků, na dávkách nemocenského, důchodového, sociálního či zdravotního pojištění apod.
Nepřednostní pohledávka – jsou všechny ostatní pohledávky (např. nezaplacené faktury za vodu, elektřinu, dlužné nájemné, pokuty za jízdu načerno, nezaplacené splátky za půjčky, kreditní karty apod.).
Nezabavitelná částka
Nezabavitelná částka je ta část výplaty (důchodu, dávky nebo jejich součtu), která musí dlužníkovi zůstat po provedení exekučních srážek. Slouží k zajištění základní obživy. Výše nezabavitelné částky vychází ze životního minima dlužníka a jeho rodiny, ale nezohledňuje například skutečné náklady na bydlení, zvýšené náklady spojené se zdravotním stavem apod. Pokud je dlužník v exekuci ženatý/vdaná nebo nezaopatřené dítě, zvyšuje se za každou takovou osobu nezabavitelná částka o 1/3 částky pro dlužníka.
Díky nezabavitelné částce se vám většinou vyplatí legálně pracovat, i když máte exekuce. Například ženatý dlužník se 2 dětmi a čistou mzdou 26 000 Kč dostane při exekuci vyplaceno 22 582 Kč (na splátku exekuce půjde 3 418 Kč). Chcete si spočítat nezabavitelnou částku? Použijte online kalkulačku na stránkách exekutorské komory.
Máte více exekucí?
Bez ohledu na počet exekucí a celkovou výši dluhů vám vždy musí zůstat k vyplacení stejná nezabavitelná částka. Exekuce tedy splácíte postupně – nejdříve přednostní pohledávky, potom nepřednostní, obojí v pořadí, jak se stihli přihlásit.
Jaký příjem může exekutor zabavit?
Pokud výše příjmu přesáhne nezabavitelnou částku, exekutor sráží: plat/mzdu, odměnu z dohody o pracovní činnosti a z dohody o provedení práce, odměnu za pracovní nebo služební pohotovost, odměnu členů zastupitelstva územních samosprávných celků, příjmy, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány společně s ní, stipendia, odstupné, renty (peněžitá plnění věrností nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním), náhrady za ztrátu na výdělku, výsluhový příspěvek, příplatek k důchodu a další.
Přehled možností exekuce dávek
Exekvovat lze | Exekvovat nelze | |
Dávky nemocenského pojištění | nemocenská | ošetřovné |
peněžitá pomoc v mateřství | vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství | |
Dávky důchodového pojištění | starobní | |
invalidní | ||
vdovský/vdovecký | ||
sirotčí | ||
Dávky dle zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.) | podpora v nezaměstnanosti | |
podpora při rekvalifikaci | ||
Dávky dle zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců (zákon č. 266/2006 Sb.) | úrazový příplatek | bolestné |
úrazové vyrovnání | příspěvek za ztížení společenského uplatnění | |
úrazová renta | náhrada nákladů spojených s léčením | |
náhrada nákladů spojených s pohřbem | ||
jednorázový příspěvek pozůstalému | ||
úrazová renta pozůstalého | ||
Dávky státní sociální podpory | přídavek na dítě (pokud je dlužník nezaopatřené dítě) | příspěvek na bydlení |
rodičovský příspěvek | porodné | |
pohřebné | ||
Dávky pěstounské péče | odměna pěstouna opakující se | příspěvek při převzetí dítěte |
příspěvek na úhradu potřeb (pokud je dlužník nezaopatření dítě) | příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla jednorázový | |
příspěvek při ukončení pěstounské péče jednorázový | ||
Dávky systému pomoci v hmotné nouzi | příspěvek na živobytí | |
doplatek na bydlení | ||
mimořádná okamžitá pomoc | ||
Dávky pro osoby se zdravotním postižením (§ 18 zákona č. 329/2011 Sb.) | příspěvek na mobilitu | |
příspěvek na zvláštní pomůcku | ||
Dávky dle zákona o sociálních službách (§ 17 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb.) | příspěvek na péči (nelze exekvovat u příjemce dávky, tj. toho, kdo o dávku žádá, jako příjem pečující osoby exekvovat lze) |
Exekutor přišel do vaší domácnosti. Co se teď stane?
Exekuce majetku se týká zabavení movitých (např. vybavení domácnosti, osobní auto) či nemovitých věcí (rodinný dům, byt) a provádí se na základě rozhodnutí soudu.
Podstatou mobiliární exekuce je zajištění nebo zabavení movitých věcí dlužníka ve prospěch oprávněného. Pohledávku oprávněného lze uspokojit mimo jiné prodejem dlužníkových věcí zabavených či zajištěných v rámci mobiliární exekuce.
Exekutor má oprávnění vstoupit do nemovitosti i bez přítomnosti dlužníka. Musí mít důkazy, že se v dané nemovitosti nachází nějaký majetek ve vlastnictví dlužníka – např. dle adresy trvalého pobytu apod. Na druhou stranu platí, že v případě neoprávněného vniknutí do nemovitosti bez přítomnosti dlužníka zodpovídá exekutor za všechny škody, které jsou přímé (odvrtání zámku) i nepřímé (vykradení nezabezpečeného bytu). Pokud je mobiliární exekuce prováděna za nepřítomnosti povinného či třetích osob a dojde k poškození zámku, je „exekutor povinen dveře opět uzamknout a klíče od zámku předat dotčeným osobám, popřípadě uložit na jiném vhodném místě dosažitelném pro tyto osoby“ (§ 53 odst. 1 vyhlášky 37/1992 Sb.).
Při mobiliární exekuci má exekutor pořizovat zvukově obrazový záznam (nahrávat průběh na video). Všechny skutečnosti musí být zapsány do protokolu.
Do soupisu věcí může exekutor zahrnout i movité věci, které byly už dříve sepsány jiným exekutorem pro jiného věřitele (§ 56 odst. 4 vyhlášky 37/1992 Sb.). Nelze, aby takto sepsané věci exekutor odvezl, prodal či tímto postupem vytvářel na dlužníka nátlak.
Exekutor může zabavit i majetek, který není ve vlastnictví dlužníka
To se děje poměrně často. Není to sice tak, že by exekutor mohl zabavit cokoliv, co ho napadne, pokud se ale domnívá (má nějaké důkazy nebo oprávněné podezření, třeba díky tomu, že se daná věc nachází v bytě dlužníka),
že se jedná o majetek dlužníka, může jej zabavit. Pokud se nejedná o majetek dlužníka, je nutné tuto skutečnost prokázat – předložit nějaký doklad o vlastnictví, o koupi apod. Pokud i nadále existují pochybnosti a exekutor neuzná vlastnictví jiné osoby, je nutné exekutorovi podat návrh na vyloučení věci ze soupisu majetku v termínu do 30 dnů od okamžiku, kdy se navrhovatel o soupisu dozví. Návrh na vyloučení věci ze soupisu majetku podává na exekutorský úřad majitel věci, ne dlužník. Pokud nebude návrh uznán a dlužník si je jistý a má důkazy, může podat tzv. vylučovací žalobu k soudu.
Máte trvalé bydliště na úřadě. Ochrání vás to před exekucí?
To, že má řada dlužníků uvedeno místo trvalého pobytu na obecním/městském úřadu, není žádnou ochrannou před exekucí. Spíše naopak, může to přinášet problémy s doručováním úředních dokumentů. Exekutor není vázán údajem o trvalém bydlišti. To má pro něj jen orientační hodnotu. Pokud nezná skutečnou adresu dlužníka, může to vyzkoušet v místě, kde má trvalé bydliště. Pokud ale zná skutečnou adresu dlužníka (pronájem, podnájem, ubytovna nebo kdekoliv zrovna dlužník bydlí), může jít rovnou tam. Platí ale určitá omezení – exekutor může zabavovat majetek jen v bytě/místnosti, na níž lze hledět jako prostor povinného. V bytě třetí osoby, i když se tam nacházejí věci dlužníka (nebo existuje odůvodněný předpoklad), může exekutor věci zabavit jen se souhlasem třetí osoby. To, že má dlužník někde trvalé bydliště, ještě neznamená, že se jedná o jeho „byt“. A obráceně, to, že dlužník nemá v místě trvalé bydliště, není důkazem, že se nejedná o jeho byt.